Silver Nymph (Glades)

Cech kouzelníků Silver Nymph je znám především svou laskavostí a dobrotou, neúprosností vůči nepřátelům a krásným dívkám. Zbloudilí a hladoví poutníci vždy najdou místo v přilehlém "penzionu", kde je o ně dobře postaráno. Jejich půvabná guildmasterka Ralla Hikari je dobrou přítelkyní Feyy Elären a kromě silné větrné magie ovláda i základy léčitelství (normálního, ne magie).

Katashi: (Na nenápadnost teď nebyl čas.Sheilla na tom byla zle a nebudeme si nic nalhávat..já už se taky sotva držel na nohou.Odahviing přistál přímo před dveřmi cechu což otřáslo asi 90% Gladesu.Seskočil jsem z něj s Sheillou v náruči a vešel dovnitř.) Je tady někdo...kdo by se o ní mohl postarat? (řekl jsem takovým polohlasem , protože na řvaní jsem se už vážně necítil.Jedině že bych pak týden nemluvil vůbec.)

Sheilla: (Lehce se pohne a bolestivě vzdychne.)

Přiběhne nějaká kouzelnice, zřejmě pracující za barem. Když je uvidí, vyděšeně vytřeští oči. "Kdo...jak...? Já...hned vám někoho zavolám." Hvízdne na prsty a ukáže rukou znamení. Přijde sympatický mladý kouzelník a za ním dva další, kteří nesou nosítka. Nastaví je, aby tam mohl Katashi položit Sheillu. Mladý kouzelník, který se představí jako Rayn Shateki, podepře Katashiho a oba je odvedou (a odnesou) do jednoho z bílých pokojů místního cechovního "penzionu". Mezitím se zpráva dostane k Ralle Hikari, guildmasterce cechu, která hned naviguje nějaké lékařsky vzdělané kouzelníky, co mají dělat, aby Sheillu dostali mimo ohrožení života. Nechá ji v jejich péči a jde za Katashim.

Katashi: (Jakmile přinesou nosítka tak na ně položím Shei a pak jdu přímo za nimi až nás zavedou do bílých pokojů.První a asi jediná věc co jsem udělal byla ta , že jsem si stoupl k oknu , opřel se o něj a koukal se někam do dáli.Poté někdo vstoupil do mého pokoje.Nebýt toho že stojím u okna ani bych o tom nevěděl.Otočil jsem se k té ženě , prohlédl si jí a pak jsem se zase zahleděl do neznámé dáli.) "Co po mně chcete?" (zeptal jsem se)

Ralla: (Usměje se.) Zběžně prohlédnout a zkontrolovat zdravotní stav, zeptat se kdo jste, proč jste tady a co se vám to vůbec stalo. (Její hlas zvážní.)

Katashi: Já jsem v pořádku..hlavně pomozte jí....a já?Já....jsem nikdo...v současné době... (odpověděl jsem jí , ale přes to ne na vše a ne moc srozumitelně.)

Ralla: (Opře se o zeď a založí si ruce.) Nepovídej... A o ní se bát nemusíš, pěčují o ni ti nejlepší. Ale neřekl jsi mi všechno. Odkud jste vlastně přišli?

Katashi: Ona je z Fiery Rainbow...a já z jednoho..vám neznámého místa....Tuhle větu jsem už slyšel tolikrát..a vždy to nakonec dopadlo špatně...takže se chci ujistit...

Ralla: (/Fiery Rainbow?!/ Usměje se na něj a otočí se ke dveřím.) Jestli se o ní tak moc bojíš a cítíš se už lépe, tak můžeš jít se mnou se za ní podívat.

Katashi: Já se celou dobu cítil dobře... (zamumlal jsem a šel za ní)

Ralla: (Otevře dveře do Sheillina pokoje a pokyne ošetřovatelkám, že můžou jít.)

Sheilla leží na posteli v čistém krátkém tričku a tříčtrvtečních kalhotech. Četné rány na ramenou a i jinde po těle není už vůbec vidět, jen bok má ovázaný obvazem, který se lehce červená krví. Stále ještě o sobě neví, jen jí třeba občas lehce cukne dlaň.

Katashi: (pouze jsem stál ve dveřích a hleděl na tuhle...tragédii.Nejdříve jsem pohled sklopil k zemi a pak jsem se otočil tváří pryč z pokoje.Nemohl jsem se na ní dívat a při tom vědět , že pro ní nemůžu nic udělat.)

Sheilla: Mhm.. (Cukne sebou a lehce pootevře oči.) Eh..co...já? ....kde? (Zastíní si rukou oči.)

Ralla: (Podá Katashimu chladivý vlhký hadřík.) Zvládneš to tu? Ještě mám nějakou práci. (Otočí se a odchází.)

Katashi: (Když jsem uslyšel Sheillin hlas tak se mi docela ulevilo.Poté jsem se otočil zase tváří do pokoje a přešel k její posteli a sedl si na nějakou židli , nebo něco co tam bylo.) Jsme v Glades... (odpověděl jsem i když jsem si myslel že to byla řečnická otázka)

Sheilla: )Sundá ruku.) Katashi...? Ty... kdy? Kde... je Chelsa? (Pokusí se zvednout na loktech, ale spande zpátky a zašklebí se bolestí.)

Katashi: Nesnaž se zvednou...ještě stále na tom nejsi moc dobře...a Chelsa...je v lese....pokud odtamtud neodešla... (odpověděl jsem) A já..já tu nejsem moc dlouho...ale zajímá mě..cos tady dělala Ty?

Sheilla: Já to přišla skončit. Doufala jsem... že to konečně pochopí. Já to přece neudělala.... (Zakryje si rukama obličej.) Nechtěla jsem abys sem šel. Nechtěla jsem tě přivést do nebezpečí. Odpusť mi to. (Rozvzlyká se.)

Katashi: Shei....nepřivedla jsi mě do nebezpečí...tohle byl můj vlastní výběr...v podstatě...to byla jen náhoda že....že jsem Ti mohl pomoc...i když mi nejdříve nedošlo to...že jsi to opravdu Ty...ale jediný kdo se dostal do nebezpečí jsi byla Ty....prosím...slib mi že takovouhle hloupost už nikdy neuděláš...alespoň jsi o tom měla někomu říct...co kdybych..nepřišel....a ty bys...tam zůstala...asi nikdo kromě mně by si toho nevšiml...a co pak? (řekl jsem smutně)

Sheilla: Tak...bych tu zůstala. Alespoň by toho nechala a neohrožovala nikoho... (Potichu.) Kdyby mě zabila, tak by měli všichni po starostech.... Byl by konečně klid.

Katashi: Sheillo...jak tohle můžeš říct?Vždyť víš že nám na Tobě záleží....a po starostech by určitě nebylo..přineslo by jich to ještě víc...a pak by přišlo i krveprolití...a to nikdo nechce.pokud to není nevyhnutelné... (povzdechl jsem si) Ale stejně to nechápu...jak někoho může chtít zabít vlastní sestra? (zašeptal jsem)

Sheilla: (Odkryje oči a dlouze se na něj zadívá. Jindy jasné oči má zvláštně zakalené. Pak otočí hlavu na druhou stranu.) To je těžké... Já i ona jsme toho hodně přetrpěly a...ona se ještě stále nevyrovnala se smrtí Niagela-nii. Nemůžeme za to. Ani jedna. Bylo jich moc... Ale chtěli mě. (Přitáhne si na obličej poštář.)

Katashi: Tím pádem to není tvá vlastní sestra....kdybych já měl tehdy tu možnost s tím alespoň něco udělat...třeba ochránit svou malou sestřičku....tak bych to udělal...za každou cenu....jenže to bylo nemožné...byl jsem moc daleko....pokud by ona byla vážně tvá sestra...měla by tě spíše podpořit...než se snažit o to abys byla mrtvá... (smutně) Sheillo...ty víš že tu vždy budu pro Tebe...ať už potřebuješ cokoliv....

Sheilla: (Oči jí zase plní slzy. Pokusí se jednou rukou zvednout a druhou k němu natáhne.)

Katashi: (Trošku jsem se k ní naklonil a pomohl jsem jí při zvedání.) Ještě bys neměla vstávat....

Sheilla: (Pověsí se mu rukama kolem krku a položí na něj hlavu. Vnímá vlažné teplo a lehké záchvěvy jeho těla. Přitáhne se tak, aby jí rána na boku nebolela a unavená mu usne hlavou na hrudi.)