Okolí města Tarenis

Tarenis je velice rušné přístavní město. Hlavní cesta do středozemí je tedy významnou obchodní tepnou. Nejspíš právě proto si ji jako svůj cíl často vybírají lupiči a různé jiné potvory.

KuroKu: (Jde po cestě do Tarenisu)

KuroKu: (Zajde do Tanarisu ukázat misi)

Hospodině: Vítej.

KuroKu: (Pozdraví)Ahoj. (Ukáže papír s misí)

Hospodině: /Dítě? Co si sakra myslí../ (Smutnějším hlasem říká) Neumři tam.

KuroKu:(Usměje se, vyjde ven a použije) Wind Fly (Vznáší se metr nad zemí a hledá jeskynní obludu na cestě mezi Erasileai a Tanarisem, ale nemůže ji najít.) /Sakra jsem to ale hladovej, až se jí zbavim okamžitě se najim v té budově/

KuroKu: Wind Clone (použije Větrný Clon s kterým jde po kapičkách krve dál) Wind Fly (prozatím co klon jde po kapičkách krve tak se vznáší nad klonem a vytrvale vyčkává)

Za dalším přehybem cesty se nachází skupinka skal. V jedné skále je vidět otvor, ale kapky krve směřují do hustého houští, které skály obklopuje. Odtamtud je slyšet šustění a tlumené vrčení. Mraky začínají zakrývat slunce. Toto je chvíle, kdy obludy v plné síle vyrážejí na lov.


/Áaah...já tak miluju když můžu ,umělecky' popisovat situaci... /

KuroKu: (Vletí pomalu do jeskyně a s Klonem de prohledat husté houští) Panebože!

Vchod do jeskyně je plný kostí zvířat. O kus dál je vidět kompletní lidská kostra. Ve vzduchu je cítit pach krve a zkaženého masa. (No fujtajbl, co to píšu xD) Pak se zezadu slabě ozve pláč. Je to pláč dítěte. V rohu jeskyně se krčí malá holička, něco kolem 5ti let. Podle jejího, dříve jistě lepšího oblečení se dá usoudit, že se jedná o dceru z nějaké průměrnější obchodnické rodiny. Obličej má schovaný v klíně, kolena přitažená k tělu a třese se jak strachy, tak vysílením.

Za houštím je malá kruhovitá mýtina. Uprostřed se právě obluda vydává směrem k cestě. Když spatří klon, rozběhne se proti němu.

KuroKu: (Zruší klon a vytvoří ho uní)Neboj se, všechno bude dobrý,vrátíš se domů a budeš hrdinka která přežila střet s obludou a hlavně se pořádně vyspíš. (hladí ji aby neplakala) (mezitím co klon se snaží utišit malou holčičku, jdu se podívat do houští jestly obluda neutekla.)

Holčička: (Zvedne hlavu a podívá se na klon.) Kdo...kdo jsi? Já se bojím... (Znovu se rozpláče.)

Obluda: (S řevem se za Irasuse vyřítí z křoví.)




Whoa! 100. příspěvek!

KuroKu: (Klon povídá) Tvůj ochránce. Pomůžu ti kdy budeš chtít. (Lekne se) (otočí se a použije)Wind Attack !(Silný útok větrem!)

Obluda: (Spadne na záda. Opět se postaví a sekne po Irasusovi svými drápy.)


/U těch drápů jsem si vzpomněla na Tobyho xD/

KuroKu: Au (Krvácí) Wind Fly (let) (vzlétne) Wind Fist (Větrná Pěst a jen co se dostane úplně kněmu použije) Wind Defensive Wall (obranná stěna kterou se snaží využít k útoku) /Zbývá mi jen polovina magické energie a mam pořád děsný hlad no zachvilku to budu mit zasebou a konečne se najím./

Obluda: (Tvrdě dopadne na zem, jedna přední noha jí bezvládně vysí. Postaví se na zadní a zoufale narazí celou vahou do Irasusovy stěny.)

KuroKu: (stěna se zrušíla, ale omámila obludu) Attack of The Wind!(Útok větrem) (ukončí její terorizaci) Wind Fly (vzlétne a pár kroků před městečkem s důkazem spadne a omdlí)








p.s. Attack of The Wind = Wind Attack

Holčička: (Vzhlédne právě, když se klon rozplývá(*).) Ne, nechoď! (Vstane a rozběhne se ke klonu.)



(*Předpokládám, že jo, když tvůrce omdlel.)

Stráž: (zvedne malého chlapce a odnese do budovy)

Hospodině: Tak nakonec to zvládnul. (Polije ho studenou vodou aby se probral)

KuroKu: Aaa to studí! Jinak kde to sem?(leží na stole s mokrým obličejem) /Jídlo,Jídlo,Jídlo sláva/ (v okamžiku si uvědomí a zeptá se) kde je ta Holčíčka?

Hospodině: Jaká holčička, si v pořádku mladíku?

KuroKu: Byla tam malá holčička, co když se jí něco stane? Jak sem mohl zapomenout? Prosim vás dejte mi 4x to nejlepší jídlo co tu maté.

Hospodině: Nezdálo se ti to?Ale dobře tady máš (podá mu 4x jejich nejlepší jídlo)

KuroKu: (vzlétne a okamžitě letí vyčerpaný k jeskyni vejde dovnitř ale holčíčka nikde) Holčíčkoo? Kde si? To sem já. Rozběhla ses zamnou omlouvám se musel jsem něco uklidit. (zničený a holčička pořád nikde) /co sem to jen udělal co když se jí něco stane jestly jo nikdy si to neodpustím vždit má život ještě před sebou!/ (slzy stékají po tváři a padají nazem) (jen co se pokusí dát trochu do pořádku vyčistí jeskyni a připraví jídlo a hledá a hledá dál) Haloo holčíčko prosím odpověz. (mezitím sní pomalu jednu porci, aby se ztoho najedl a pokračuje dál)

Holčička: (Mezitím zašla do nedalekého lesa.) Haló, kdepak jsi?

Mezitím se onen splašený kůň vrací po cestě z města. Kdž dojde na úroveň jeskyně, zastaví se.

KuroKu: (po jídle už ma nějakou energii takže) Wind Fly! ( a ještě) Wind Clone. (zajde se podívat jestly ji neuvidí přimo na cestě ale nic a s clonem prohledává les.) Haló, prosím ozvi se. Si tu někde?

Kůň uvidí Irasuse, přijde k němu a šťouchne do něj čumákem. Pak odkluše k lesu. Brzo doběhne až k holčičce.

Holčička: Kio! (Skočí koni kolem krku.) Kio, kdepak jsi byl? Já už se bála, že tě ta potvora snědla. Nevíš, kudy odsud ven? (Jde vedle koně, směrem ven z lesa, přímo proti Irasusovi.)

KuroKu: (Uvidí holčičku a je rád že je v pořádku) Uff. (Odvede ji do čisté uklizené jeskyně, kde vyndá jídlo a dá ho holčíčce a kiovy) Jinak jak se jmenuješ? a kde bydlí tvoji rodiče? v Tarenisu? nebo Erasileai?

Holčička: Děkuju. (Vezme si jídlo.) Já jsem Elliza. Jsme z Tirsenu, ale táta teď obchoduje v Erasilee. Já měla včera jet za ním. Ale pak vyskočila z křoví ta potvora, srazila Kia na zem...a já se jen tak tak schovala sem. (Nervózně si odhrne pramen kaštanových vlasů z čela.) Moc děkuju, žes mě zachránil. (Usměje se na něj(*) A zakousne se do jídla.) Mňam...




(*)Úplně ji vidím, jak se úžasně roztomile usmívá...

KuroKu: Nemáš zaco. Jinak já se vlastně taky nepředstavil. Jsem KuroKu a jsem v cechu Fiery Rainbow sídlící v Erasilee. Jinak nechceš si koně nechat v Tarenisu? Já si tam pudu vyzvednout odměnu zatu hnusnou obludu a jelikož tvůj táta už musí mít strach tak bych tě vzal vzduchem. (usměje se).










(*)Přesně. Jsem rád že mám tak dobrou představivost. Prostě zbožnuju RP.

Elliza: Jů, my poletíme! Kio může klidně běžet sám, on zná cestu nazpaměť. Jen tam musíme být dřív než on, aby neměl táta strach. Ty jsi vážně kouzelník? (Zkoumavě si ho prohlíží.)

KuroKu: Myslel jsem si že budeš ráda, no tak dobře Kio bude bežet ale tím pádem budu muset letět trochu pomaleji. Aby sme jí moc neutekly a nečekali pak naněj. Ne nejsem kouzelník, jsem Větrný Mág.