Ulice města

Akira: Já půjdu domů... S tou misí je to super nápad. Ale budeme si muset vzít něco za víc peněz...

Kyoko: Já už taky asi půjdu. Potřebuju ještě něco zkusit, za chvilku snad budu zpátky v cechu. (Odejde pryč.)

KuroKu: Ok, tak zas zítra. (Jde domů) Wind Fly (Doletí domů) (po 5 minutkách vlítne k sobě do bytu otevřeným oknem)

(Vylétl dopoledne z bytu a míří do Cechu.)

Sheilla: (Za Katashiho přítomnosti se cítí nějak víc v bezpečí, že si zapomene nandat kapuci.)

Katashi : Jsem vážně rád že jsi tu se mnou (řeknu jí a )

Sheilla: () Já taky.

Katashi: Máš nějaké oblíbené písmeno a číslo?? (zeptám se jí )

Sheilla: Číslo...asi sedmička. A jako písmeno mám nejradši L. A co ty? ()

Katashi: Já...No Písmeno je S a číslo 11..A kdybys chtěla vědět proč: S jako Sheilla.()

Sheilla: Tak to jsem ráda. ( aby nebylo poznat že )


(*)Končim, brou.

Katashi : A já jsem rád že ty jsi ráda ( a pak )

A já jsem ráda že ty si rád že já jsem ráda. ( )

Katashi : A já jsem rád,že ty jsi ráda,že jsem rád že jsi ráda ( ) A víš co...Raději s tím přestaneme protože moje myšlení začerňuje tvá krása a já bych ani nevěděl co říkám ()

Ježiši já a krásná?? To je poprvé co mi to kdo řekl, většinou jen průměrná, hezká ale nikdy ne krásná. (Obejme ho a pošeptá mu) Děkuju ti.

Katashi : Není pravda že je to poprvé...jednou jsem ti to řekl v cechu ale to bylo v té době co sis mě ještě nevšímala (řeknu jí a ) Nemáš zač

Tak to ti dvojnásobně děkuju a (dvojnásobně ho obejme)

Katashi : To ani nemusíš...tys mi to vynahradila tím že jsi tu teď se mnou ( )

Ale musím. Hele tamhle je ta restaurace u Salamandera

Katashi : No tak když si to myslíš tak musíš () Jo vážně...to je ona (otevřu dveře a čekám až vejde...vejdu za ní)

*pokračujeme tam

KuroKu: /Tak jak to ta Kyoko říkala...(zamyslí se) ah směrem k ohnivý kouly a pak 1. odpočku doleva./ (Jde po cestě k Ohnikouly) Aa tady to je první odpočka. (Všimne si namodralého domu, zajde k němu a zazvoní)

KuroKu: (Nikdo neotvírá, skusí otevřít dveře) Aha. Kyoko vlastně říkala v 1. patře. (Vyjde do 1. patra a zaťuká na dveře.)

Kyoko: (Vyjde z cechu a jde k parku.)

Sheilla: (Vede ho ulicí. Její kroky nejsou téměř slyšet. Každou chvíli nepatrně sklouzne očima po okolí.)

Katashi: (Jdu za ní a celou dobu pozorují okolí.Druhou rukou jsem jí pohladil po tváři.Poté jsem se k ní naklonil.) " Neboj se....se mnou budeš v bezpečí...já tě za každou cenu ochráním " (zašeptal jsem a jemně jí políbil za ouškem.)