Úpatí Vlčích hor, cestička podél břehu řeky Cayley

Kyoko: (Přiběhne k chlapci a prohlédne mu popálenou ruku.) Akiro, nemohla bys jeho ruku schladit studenou vodou?

Akira: (Přiskočí k chlapci. Přiloží mu dlaň k ruce. Zableskne se modrá dragonslayerská pečeť a mezi její dlaní a popáleným místem začne jemně vířit voda.) To by mělo zatím stačit. Pojď, odneseme ho do vesnice. (Podebere chlapce opatrně pod zády.)

Kyoko: Au, co to... (Omdlí. Žuch.)

Chlapec: (Vyskočí, jako by mu vůbec nic nebylo a utíká pryč. Poté co vysál z Kyoko část její magické energie se kouká rychle ztratit.)

Akira: Héj! (Skočí po chlapci a srazí ho k zemi. Ohlédne se po Kyoko.) Cos jí to proved?!





Já se moc omlouvám, že jste na mě museli tak dlouho čekat, ale nebyl čas.

Chlapec: Au! Nech mě! Pusť mě! (Kroutí se pod jejím sevřením. Pak se na ni zamračí. V očích je mu vidět soustředění.)

Akira: (Přimáčkne mu ruce k zemi, kolem rukou jí běhají pramínky vody.) Ať tě to ani nenapadne! Jinak jsi mrtvej! Jestli jsi tak silnej a tak si věříš, že Vysátí zkoušíš na vodní dragonsalyerku, tak koukej vrátit Kyoko všechno, cos jí vzal! A být tebou, hodím sebou, jelikož mi s tebou dochází trpělivost. My tě zachráníme od Vulkána a ty takhle?

Chlapec: /A sakra.. na tu asi nemám./ Ááá...do..dobře. Já už to neudělám! A umím to vrátit! Ehm. Ale potřebuju se postavit. (Myslí mu běhají poslední zoufalé naděje.)

Akira: (Postaví ho, stoupne si vedle něj, dá mu ruce dopředu, ale pořád ho drží za zápěstí.) Tak dělej. A opovaž se mě kopnout, nebo skončíš nosem zarytým do země! /On si snad myslí, že mě to nenapadne./

Chlapec: /Asi se nic jiného dělat nedá.../ (Natáhne ruku a vyšle ke Kyoko zpět paprsek její magické energie, přičemž málem znovu zkolabuje. Kdyby ho Akira nedržela, spadne.) Všechno. Můžu se posadit?

Kyoko: (Otevře oči a zpozoruje chlapce.) Ty... (Rychle vstane a dá mu pěstí do nosu.) Ach... (Zavrávorá.)

Chlapec: Au! (Zacuká sebou.)

Akira: (Nechá ho se posdit.) Dost, Kyoko. Už jsem to vyřešila, že? (Na poslední slovo dá důraz a podívá se na chlapce.)


(*)Zdravím nově příchozího.

Kyoko: Já... (Podívá se na chlapce a zamračí se.) Promiň... (K Akiře) Takže co teď s ním?

Akira: Odvedem ho do vesnice. Beztak je místní. (Zvedne ho, podepře ho ramenem a jde k veznici.)

Chlapec: (Ani se nevzpírá.)

Kyoko: (Pomůže Akiře.)

Akira: (Dojdou do vesnice, odevzdají chlapce, vyzvednou jsi odměnu a vydají se domů.)